Loser
Slunce se teprve probouzí, když přijíždím naším věrným Nissanem k rozlehlému parkovišti pod cílovou horou Loser. Vzduch je neskutečně čistý a svěží, jako by byl právě destilován z ranní rosy a vůně alpských květin. S každým nádechem cítím, jak se mi plíce plní tou nebeskou směsí kyslíku a horské čistoty.
Zaparkujeme a já se vydávám pomalým, téměř meditativním krokem k bráně, za níž se vine slavná panoramatická silnice. Jsem tu brzy, jak je mým zvykem – vždycky raději přijdu dřív, abych si mohl v klidu vychutnat první okamžiky nového dne a nového dobrodružství.
Slunce se pomalu problikává mezi vysokými skalními útvary, jako by hrálo na schovávanou s ranní mlhou. Jeho paprsky malují na okolní vrcholky hor magické obrazce, měnící se s každou vteřinou. Koupím si vstupenku pro vjezd osobního auta za 20 euro.
Ještě jednou se rozhlédnu po údolí, které se pode mnou rozprostírá jako obrovská zelená mísa lemovaná skalnatými okraji. Pak se konečně vydávám na cestu vzhůru. Jedu velice pomalu, tempem, které by zahanbilo i toho nejpomalejšího hlemýždě. Ale spěchat nemám kam – každý metr této cesty stojí za to si vychutnat.
Kupodivu už míjím nějaká auta jedoucí opačným směrem dolů. Je teprve sedm hodin ráno a já si v duchu říkám, jak brzy ti lidé museli vstávat. Pak si ale uvědomím – ano, panoramatická silnice Loser je otevřená 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ti lidé možná strávili noc pozorováním hvězd z vrcholu hory.
Cestou nahoru si dopřávám jednu nebo dvě zastávky. Při každé z nich vystoupím z auta a nechám se unášet tím neuvěřitelným výhledem. Vzpomenu si na slova z jednoho slavného filmu: Ano, přesně to teď dělám – kochám se, nasávám každý detail té krásy kolem sebe.
Konečně dorazím na vrchol a zaparkuji těsně před horským střediskem a restaurací. Vejdu dovnitř a objednám si ranní kávu. Zatímco čekám, než mi ji připraví, nemohu odtrhnout oči od panoramatických obrazů. Výhled odtud je tak úchvatný...
Všude v okolí se jako drahokamy třpytí jezera – Altausseer See, Grundlsee, Toplitzsee, Hallstatter See a mnoho dalších. Každé z nich má svůj vlastní odstín modré či zelené, svůj vlastní půvab.
Od restaurace se vydám na nádherný trek kolem jezer. Cestou míjím pasoucí se krávy. Jsou teď ráno ještě v rozespalé náladě, leží a přežvykují, jako by neměly žádné starosti na světě. Když se je pokusím vyfotit, otočí hlavy pryč – zřejmě nechtějí být rušeny ve svém klidu.
V jezírcích podél cesty je voda tak čistá, že vidím i ty nejmenší ryby. Je to jako dívat se do obrovského přírodního akvária. Fascinovaně pozoruji život pod vodní hladinou, když mně z mého "wundaba" vytrhne nepříjemný hlas.
"Haló! Machen foto, bite? Ja? Foto" houkne na mě asi čtyřicátník příšerným jazykem připomínajícím němčinu. Muž, který vypadá, jako by na snídani spolkl sud piva, mi podává mobil a chce se vyfotit. Vyhovím mu, i když trochu neochotně.
Výsledná fotka vypadá příšerně a nezachrání to ani ty krásné alpské kravičky v pozadí, kterým to pán "Machenzi Foto" neuvěřitelně kazí. No, snad to dílo nikomu nebude ukazovat, pomyslím si. Chuděry krávy se tady musí vyfotit s každým, kdo s úporným funěním vystoupá tento kopec.
Pokračuji dál a brzy dorazím k Loserhütte, která je už v plném provozu. Nad vchodem visí nápis: "Nechte svůj každodenní život dole v údolí!" A opravdu, Loserhütte ve výšce 1540 metrů nad mořem nabízí pohostinnost a pohodlí na dobré úrovni, to vše s pětihvězdičkovým panoramatickým výhledem na ledovec Dachstein.
Tady můžete v létě dělat opravdu všechno – turistika, via ferraty pro začátečníky i profesionály, cyklistika a horská kola, a mnoho dalšího. Je to ráj pro milovníky outdoorových aktivit.
Příběh chaty samotné je fascinující. Loserhütte, historická památka vysoko nad Altaussee, příběh, který sahá až do roku 1882. Od té doby slouží jako útočiště pro unavené turisty a horolezce. Na chatě Loserhütte jste doslova uprostřed jednoho z nejkrásnějších horských světů v Rakousku. Nachází se přímo na panoramatické silnici a sjezdovce, což z ní dělá ideální výchozí bod pro relaxaci a požitek v zimě i v létě.
V létě je Loser skvělým místem pro pěší turistiku a horolezectví. Existuje mnoho turistických tras a lezeckých cest, které si mohou užít lidé všech úrovní zkušeností. Od lehkých procházek až po náročné vícedenní treky. Hora je také oblíbenou pro paragliding. Představuji si, jaké to musí být, vznášet se jako pták nad těmito vrcholky a hlubokými údolími.
Loser je součástí regionu Salzkammergut v Rakousku, oblasti známé svými nádhernými jezery a horami. Kromě letních aktivit nabízí v zimě skvělé podmínky pro lyžování. Panoramatická silnice a lanovka jsou v létě otevřené a umožňují snadný přístup i těm, kdo nemohou nebo nechtějí absolvovat náročný výstup pěšky.
Loser je také domovem mnoha zajímavých skalních útvarů, včetně Augst Trail S501, který nabízí nádherné výhledy a zajímavé geologické formace. Pro milovníky přírody a geologie je to hotový ráj.
S těžkým srdcem se nakonec vydávám zpět k autu. Cesta dolů je stejně fajn jako cesta nahoru – nechci přijít ani o jeden pohled, ani o jeden závan čerstvého horského vzduchu. Když konečně dorazím zpět na parkoviště, cítím se jako nový člověk. Loser mi dal přesně to, co jsem potřeboval – klid, pohodu, únik od každodenního shonu, dávku čisté přírody a nezapomenutelné zážitky.