Pohnutý osud Arnoldovy vily

Uprostřed nádherné zahrady, na svahu nad lužáneckým parkem v Brně, stojí Arnoldova vila – jeden z nejstarších a nejzachovalejších domů bohaté architektonické historie města. Skvost, postavený v roce 1862 podle návrhu stavitele Josefa Arnolda, prošel během své téměř 160leté existence mnoha dramatickými osudy, které odrážejí turbulentní vývoj celé společnosti. Od doby svého vzniku až po současnost si Arnoldova vila uchovává jedinečné svědectví o proměnách bydlení, životního stylu a společenských změn, které Brno a jeho obyvatelé prožívají.

Vznik Arnoldovy vily je úzce spojen s prudkým rozvojem Brna v 19. století, kdy se město začíná rozrůstat za hranice svého historického jádra. Nová průmyslová éra podněcuje příchod řady podnikatelů a bohatých měšťanů, kteří touží po vysoce reprezentativním a komfortním bydlení. Vzniká první vilová kolonie nad lužeckým parkem, jejímž stavitelem a průkopníkem je právě Josef Arnold.

Arnold, sám uznávaný brněnský architekt a stavitel, si v roce 1862 nechává postavit na svém pozemku nad Lužánkami honosnou vilu v historizujícím slohu. Tento dvoutraktový dům s prvky art-deco a romantizující gotiky je ve své době dokonalou ukázkou dobového vkusu a životního stylu zámožných brněnských měšťanů. Arnoldova vila je navíc umístěna v krásné zahradě, která ji dokonale doplňuje a dotváří její charakter.

Majitelé vily

Po téměř 21 letech vlastnictví Arnoldových přechází vila do rukou dalších majitelů. Vilu kupuje vdova Cecilie Hože, sestra průmyslníka Alfreda Löw-Beera a teta Grety Tugendhatové. Právě za její éry vila prochází rozsáhlou přestavbou v duchu art-deco, která ji povyšuje na skutečný architektonický skvost.

Tragédií se však stává nacistická okupace v roce 1939, kdy byla vila zkonfiskována a usídlilo se zde Gestapo. Téměř všichni židovští majitelé jsou postupně deportováni do koncentračních táborů, kde je čeká smutný konec. Cecilie Hože umírá v Terezíně v roce 1942, zatímco její syn Max Hože a jeho manželka Bedřiška zahynou neznámo kde, pravděpodobně v plynových komorách. Přesto si vila uchovává svou důstojnost. Po válce dále plní různé účely – slouží jako mateřská škola nebo sídlo Státních lesů.

Znovuzrození Arnoldovy vily

Arnoldova vila přežije všechny tyto turbulence, v posledních desetiletích čelí vážnému nebezpečí chátrání a zániku. Naštěstí v roce 2010 byla vila prohlášena kulturní památkou a v roce 2012 zařazena na seznam nejohroženějších kulturních nemovitých památek ČR. V roce 2021 se dočká mimořádně zdařilé rekonstrukce pod vedením Muzea města Brna. Náklady na obnovu dosáhly 130 milionů korun a za přispění Fondů EHP a Norska je vila kompletně zrekonstruována v prosinci 2023 se slavnostně otevírá jako Centrum dialogu, věnuje se architektuře, historii a společenským tématům.

Vila je jedinečná nejen svou historií, ale také mimořádnou architekturou. Josef Arnold, její architekt a první majitel, byl uznávaným odborníkem, který dokázal vytvořit harmonické propojení historického slohu a moderních prvků. Dům tak nese prvky historizujícího romantismu, ale zároveň obsahuje i rysy art-deco, které byly přidány v průběhu přestavby.

Zvláštní pozornost si zaslouží také samotnou dispozice vily, která je navržena na principu podélného tzv. dvoutraktu a příčného jednotraktu. Toto originální řešení umožňuje efektivní využití prostoru a zároveň vytváří zajímavé architektonické prvky, jako jsou sdružená okna, hluboká obdélná nika či výrazný rizalit. Interiér vily je navíc doplněn o řadu dekorativních prvků, jako jsou litinové radiátory, štukové či bohatě zdobené dřevěné obložení.

Zahrada Cecilie a Cornela Hože

Součástí Arnoldovy vily je její krásná zahrada, v průběhu let kultivována a přizpůsobena jejím aktuálním majitelům. Zvláštní roli sehrává zahrada za vlastnictví Cecilie a Cornela Hožových. Manželé nechávají zahradu upravit do podoby anglického parku s množstvím okrasných dřevin, altánků a dalších zahradních prvků.

Zahrada tak dokonale doplňuje elegantní architekturu vily a vytváří harmonický celek. Její dominantou se stává impozantní dřevěný altán, který slouží jako oblíbené místo pro společenské události a setkání majitelů vily. V roce 2023 je zahrada, už bez altánu, obnovena a znovu zpřístupněna veřejnosti. Dnes nese jméno Zahrada Cecilie a Cornela Hože.

Arnoldovo dílo a jeho odkaz

Josef Arnold zanechal v Brně nesmazatelnou stopu. Byl jedním z nejvýznamnějších architektů 19. století, který se podílel na formování tváře města Brna. Jeho stavby, ať už šlo o monumentální veřejné budovy, nebo luxusní vily, vynikají nejen funkčnost, ale také bohatou architektonickou a sochařskou výzdobu. Byl zastáncem a hlavním představitelem tzv. rundbogenstilu, který do Brna přinesl z Německa. Arnoldův přínos spočívá nejen v realizaci samotných staveb, ale především v prosazování nových architektonických trendů.